jablečné víno, ze srdce šumavského.

Pramenící v tradici francouzské. Tvořeno starými odrůdami jablek ze Šumavy a Pošumaví. Fermentováno spontánně. Přetvoření moštu ve víno trvá téměř celé roční období, jehož obraz se v lahvi šetrně uchovává.

fotografie Kristýna Černá pro Lokálové.cz

Od počátku jsem tíhnul k francouzské metodě výroby cidru, se kterou se pojí kultura stolování s prvkem vinné vznešenosti. Podstatu celého procesu jsem pojmul především z knihy Fabrication du Cidre sepsanou P. J. Lefèvre roku 1889.

Snažím se o směřování nejšetrnější možnou cestou. V tom spatřuji krásu a smysl. Je pro mě zvlášť důležité, aby byl každý ročník osobitý a dané roční období bylo propsané ve výsledné sklence. Proto fermentuji spontánně divokými kvasinkami okolní krajiny a nepoužívám žádné podpůrné přípravky.

Pečlivě sbíráme staré odrůdy jablek z vysokokmenných jabloní, které dávají ten nejvydatnější mošt. V malých sadech u lidí na zahradách nebo podél vedlejších cest na Šumavě a v Pošumaví, případně v oblasti Českého krasu a Podbrdska.

Ve spontánní fermentaci spočívá kouzlo i eventuální kámen úrazu. Vydat se touto cestou výroby sajdru znamená mít jablka čistá bez postřiků, sebrané plody co nejpečlivěji vytřídit a následně s nimi i pracovat v nejčistším možném prostředí. Jablečnou drť nechávám macerovat pro rozvinutí aromat a barvy. Mošt nechávám kvasit v chladném, kamenném sklepení po zaniklém knížecím pivovaru v Prášilech – ideální prostředí k uchování čisté jablečné vůně a chutě.

Z pravidla mezi červnem–srpnem lahvuji. Bez filtrace a s nepatrným množstvím zbytkového cukru pro jemnou perlivost, která nezastírá aroma a příjemně zatancuje na jazyku. Obsah lahve je bez přidané síry, čímž je živý a dále zraje ke kráse.

Srdečně,
Martin Velfl s rodinou.